Jak si zařídit dovolenou v práci?

Sezona čerpání dovolených je tu. Ač má hlavní slovo zaměstnavatel, zaměstnanec by se měl ve svých možnostech orientovat. Jakým způsobem si o dovolenou v práci zažádat, jaká dovolená vám přísluší a další odpovědi na důležité otázky naleznete v následujícím shrnutí.

Jak je dlouhá dovolená?

V podnikatelské sféře činí základní výměra dovolené 4 týdny, nicméně zaměstnavatelé poměrně často poskytují jako benefit dovolenou například o týden až dva delší. Od prodloužené dovolené je potřeba odlišovat takzvané sick-days. „Ty nejsou, na rozdíl od dovolené, zákoníkem práce nijak upraveny, což znamená, že je na zaměstnavateli, jak si pravidla pro uplatňování tohoto benefitu nastaví (typicky ve vnitřním předpise). Je například možné, že zaměstnavatel vyloučí čerpání sick-days bezprostředně před nebo po skončení dovolené a podobně,“ vysvětluje David Šupej, advokát SEDLAKOVA LEGAL.

V nepodnikatelské sféře (zaměstnavatelem je například stát, obec a podobně) je délka dovolené 5 týdnů, u učitelů jde o 8 týdnů.

Jaká dovolená mi přísluší?

Nárok na dovolenou za kalendářní rok je svázán s trváním pracovního poměru. Zjednodušeně je to tak, že pokud zaměstnanec odpracoval u zaměstnavatele celý rok (52 týdnů), má nárok na dovolenou v plném rozsahu. Nová pravidla počítají s tím, že rozsah dovolené se počítá v hodinách a je odvislý od týdenní pracovní doby zaměstnance, která se násobí výměrou dovolené v týdnech. V případu klasického pracovního týdne (40 hodin) to znamená, že zaměstnanec s výměrou dovolené 4 týdny má nárok na dovolenou v rozsahu 160 hodin (40 x 4). U zaměstnanců s kratší pracovní dobou se použijí stejná pravidla. Klasický poloviční úvazek u výměry dovolené 4 týdny tedy znamená 80 hodin dovolené (20 x 4).

Málokdo odpracuje za rok celých 52 týdnů. Dovolená se pak může, ale nemusí krátit. Některé doby se pro účely dovolené považují za výkon práce, ačkoli zaměstnanec práci fakticky nekoná. Typicky jde například o dočasnou pracovní neschopnost, čerpání dovolené, péče o dítě do 10 let a další.

Pokud zaměstnanec odpracuje alespoň dvanáctinásobek své týdenní pracovní doby (typicky 480 hodin), pak se pro účely dovolené považuje za výkon práce například dočasná pracovní neschopnost (pokud nevznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání), karanténa nebo čerpání rodičovské dovolené. Pro účely dovolené si však lze takto zameškanou dobu započítat jen do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby zaměstnance (typicky 800 hodin).

V opačném případě, pokud zaměstnanec neodpracuje 12 týdnů, se doba zameškaná z uvedených důvodů nebude počítat jako výkon práce.

Kdo určuje čerpání dovolené?

Dobu dovolené určuje zaměstnavatel. Zaměstnanec sice může navrhnout nějaký termín, ale šéf mu nemusí vyhovět. Měl by ale přihlížet nejen k provozním důvodům, ale i k oprávněným zájmům zaměstnance, například pokud má děti, které chodí do školy.

Termín dovolené musí zaměstnavatel oznámit písemně a alespoň 14 dnů předem. Se zaměstnancem se ale může domluvit na kratší době. V případě, kdy zaměstnavatel vyžaduje výběr dovolené po jednotlivých dnech, má zaměstnanec právo na alespoň dva týdny dovolené vcelku.

Pokud se zaměstnanci nepodaří vyčerpat celou dovolenou během roku, je nutné zbývající dovolenou vyčerpat nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.

Nově existuje možnost zaměstnance požádat o převedení dovolené do dalšího roku. Je k tomu třeba písemná žádost a převést lze pouze takovou část dovolené, na kterou má zaměstnanec nárok nad minimální 4 týdny (u učitelů nad 6 týdnů). Zaměstnavatel ale nemá povinnost této žádosti vyhovět. Vzhledem k tomu, kdy toto pravidla začalo platit, bude možné první dovolenou takto převést až z letošního na příští rok. Dovolené za rok 2020 se to netýká.

Kdy nelze dovolenou nařídit?

V zájmu ochrany zaměstnance existují i doby, během nichž zaměstnavatel zaměstnanci nemůže nařídit dovolenou. Zákoník práce zakazuje zaměstnavateli určit zaměstnanci čerpání dovolené např. na dobu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance nebo na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené, resp. zaměstnanec na rodičovské dovolené.

Kdy vám musí šéf s dovolenou vyhovět?

V některých případech zaměstnavatel nemá dokonce žádnou volnost při určování čerpání dovolené zaměstnanci. Požádá-li zaměstnankyně o dovolenou tak, aby jí navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, nebo zaměstnanec o poskytnutí dovolené tak, aby mu navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.

Kdy vás může zaměstnavatel odvolat z dovolené?

Zaměstnavatel se může pokusit zaměstnance z dovolené odvolat (pokud se s ním dokáže spojit, pokud ví, kde čerpá dovolenou apod.). „Zaměstnanec však nemá zaměstnavateli povinnost sdělovat, kde bude dovolenou trávit, ani podle mého názoru nemá povinnost být pro zaměstnavatele během dovolené dostupný. Nicméně v takovém případě mu musí nahradit náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené,“ upozorňuje David Šupej ze SEDLAKOVA LEGAL.

Kdy může zaměstnavatel krátit dovolenou?

Pokud zaměstnanec nechodí bez omluvy do práce (má zameškané neomluvené směny), může mu za to zaměstnavatel dovolenou dokonce krátit. Dovolená se krátí o počet neomluveně zameškaných hodin. Menší neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn může zaměstnavatel pro tyto účely i sčítat. Krátit dovolenou však není možné do úplné „nuly“. Pokud zaměstnanci trval pracovní poměr celý rok, musí mu být poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.

Jaká je náhrada za dovolenou?

Za dobu čerpání dovolené se poskytuje zaměstnancům náhrada mzdy, která se vypočítává z průměrného výdělku zaměstnance za rozhodné období (předcházející čtvrtletí). Vzhledem k tomu, že do takového průměrného výdělku spadají například i vyplacené bonusy nad rámec základní mzdy, může docházet i k případům, kdy zaměstnanec za měsíc, ve kterém čerpá dovolenou, obdrží na mzdě a náhradě mzdy více, než kdyby celý měsíc pracoval a obdržel toliko mzdu.

Existují ale i situace, kdy má zaměstnanec povinnost vyplacenou náhradu vrátit, a to tehdy, pokud na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo. Jde o situace, kdy zaměstnanec například vyčerpá celou svou roční dovolenou v první půlce roku, a potom dojde k rozvázání pracovního poměru. V takovém případě zaměstnanec čerpal dovolenou ve větším rozsahu, než na kterou měl právo. Pokud zaměstnanec příslušnou náhradu nevrátí dobrovolně, pak může zaměstnavatel přistoupit i ke srážkám ze mzdy.

Jak ovlivňuje dovolenou ošetřovné?

Často padají dotazy, zda a jakým způsobem ovlivňuje dovolenou ošetřovné. To ale s dovolenou nemá v podstatě nic společného. Ošetřovné je dávka nemocenského pojištění, která je vyplácena v případě, že zaměstnanec pečuje o dítě či jinou osobu, to znamená v případě omluvitelné překážky v práci. Za trvání této překážky nepřísluší zaměstnanci mzda ani náhrada mzdy, jako v případě dovolené.