Čerstvé bylinky se staly v posledních letech hitem a jejich obliba stále trvá. Jsou jich plné zahrady, prodávají se v květináčích i v běžných supermarketech a v zahradnictvích patří mezi nejžádanější artikly. I když nemáte zahradu, nemusíte si zoufat. Čerstvé bylinky můžete pěstovat i na balkonech a okenních parapetech. A dokonce ani v zimě se jich nemusíte vzdát.
Užitečnost čerstvých bylinek je všeobecně známá. Použijete je do pokrmů a zlepší i zdravotní stav. Dají se z nich připravit léčivé nálevy, obklady či koupele. Jejich aroma rovněž odpuzuje škůdce. To je hned několik důvodů, proč mít čerstvé bylinky stále po ruce. Pokud máte zahradu, nic vám nebrání pěstovat si nepřeberné množství těchto užitečných rostlinek.
Bylinky bez zahrady
Bydlíte v bytě nebo v domě bez zahrady? Ani tak se nemusíte čerstvých bylinek vzdát. Jestliže máte balkon či terasu, umístěte bylinky na ně. Pokud ne, je dalším místem, kde můžete bylinky úspěšně pěstovat, okenní parapet. Pokojové pěstování bylinek je sice složitější, ale ne nemožné. Výhodou pak je, že při vaření máte vše potřebné na dosah ruky. Abyste mohli začít, stačí velké světlé okno a několik květináčů. Nejdůležitější je držet se pravidla, že bylinky potřebují světlo a teplo, ale ne průvan. Když toto pravidlo dodržíte, úspěchu nestojí nic v cestě. Ideálním místem je východ či západ, pokud máte možnost volby.
Začněte výběrem správné nádoby. Nesmí být z kovu a nesmí obsahovat zbytky škodlivin. Přesvědčte se, že má nádoba odtokovou díru. Pokud je nádoba větší, tím více by měla těchto děr mít. Vzhled není důležitý, důležitá je funkčnost. Po výběru nádoby přichází další krok, a tím je tvorba drenážní vrstvy. Protože většina bylinek pochází ze Středomoří, potřebují teplo, sucho a písčitou půdu. Kvalitní drenáž vytvoříte snadno tak, že na dno květináče umístíte keramické střepy, například střepy z květináče. Poté je zasypete vrstvou štěrku a písku a teprve na to přidáte zeminu. Bylinky jsou nenáročné na půdu, stačí jim běžná zemina, kterou koupíte v zahradnictví. Dnes je k dostání rovněž i speciální zemina určená bylinkám.
Bylinky nepotřebují příliš zalévat. Platí, že méně je více, a proto zalívejte až tehdy, když je zemina suchá. Pokud je dostatečně vlhká, můžete vynechat zálivku i několik dní. Bylinky nepotřebují hnojení – pokud se jim nedaří, například žloutnou listy, přesaďte je do větší nádoby, případně vyměňte zeminu. Nezapomeňte, že bylinky jsou určeny k jídlu, proto v žádném případě nepoužívejte chemické přípravky. Pamatujte, co druh, to samostatná nádoba. I přes nedostatek místa nesázejte více druhů bylinek do jednoho květináče. Každý druh má specifickou potřebu vláhy a v případě společného vysazení nebudou všechny druhy prospívat správně.
Bylinky v zimě
S přicházející zimou nezapomeňte na zazimování bylinek. Jednoleté rostliny spotřebujte, musíte je příští rok stejně zasadit znovu. Dvouleté rostliny a trvalky rozdělte na ty odolné a méně odolné. Odolné klidně zvládnou přezimovat v zahradě. Prostor kolem rostlin pokryjte mulčovací kůrou, která udrží více vlhkosti a současně ochrání kořenový systém před mrazy – jemně k nim navíc vložte větve z jehličnatých stromů. Méně odolné bylinky přesaďte do nádob a vezměte domů. Čerstvých bylinek se ale nemusíte vzdát ani v zimě. Zvolte si druhy, které nepotřebují tolik tepla a kterým se bude dařit i v zimním období.
Sušení a skladování
Bylinky sušte co nejdříve po jejich sběru, aby se nezapařily. Rostliny nemačkejte a ukládejte je volně. Sušení může probíhat přirozeně na slunci nebo ve stínu, ale také umělým teplem, jako je možné třeba v troubě či sušičce potravin. Samotný proces sušení se u každé bylinky liší. Před zahájením si najděte, co které bylince vyhovuje. Usušené bylinky se nejlépe skladují v papírových pytlících či krabicích, ve sklenicích či plechovkách. Nemíchejte více druhů dohromady, do každého obalu dejte pouze jeden druh.
Nejčastěji pěstované bylinky
Bylinek je mnoho, v českých končinách se nejčastěji pěstují následující druhy:
Bazalka
U nás se pěstuje jako jednoletá rostlina. Dobře se jí bude dařit i za oknem, nesnáší ale mráz, proto ji ven sázejte až ke konci května. Bazalka nejlépe chutná s rajčaty, proto se tak často objevuje v italské kuchyni. Skvěle se hodí do salátů, na pizzu, k těstovinám i pečené rybě. Do vaření se přidává až nakonec, aby vydržela čerstvá. Pokud se vaří, všechny esence z ní vyprchají. Bazalka má rovněž léčivé účinky. Působí na dýchací cesty, zlepšuje činnost ledvin a uklidňuje nervy. Dále podporuje chuť k jídlu a usnadňuje trávení. Bazalku je možné uchovat sušenou i mraženou. Pokud se suší, tak nikdy ne uměle. Před zmražením je lepší listy nakrájet. Bazalka v mrazáku zhnědne až zčerná, což však nemá na výslednou chuť efekt. Mražená bazalka je té čerstvé chuťově bližší než bazalka sušená.
Oregano
Oregano neboli dobromysl je bylinkou, které je od nepaměti přisuzována kouzelná moc. Traduje se, že když se natrhá na sv. Jana, bude ochraňovat lidi i domácí zvířata před nemocemi. Oregano je trvalka, zimu přečká i v našich klimatických podmínkách, pokud se správně zazimuje. Snadno se množí, proto se často stává, že dokáže „zaplevelit“ celou zahrádku. Proto se doporučuje pěstovat ho v nádobách. Oregano se nejčastěji používá v italské kuchyni, hlavně při přípravě pizzy a těstovin. Přidává se ale i do gulášů či mletých mas. Co se týče zdraví, oregano pomáhá především proti kašli a bolestem v krku. K usušení se používá nať, kterou je možné sušit i uměle do teploty 35 stupňů.
Pažitka
Tato bylinka je jednou z těch, kterou lze směle pěstovat i v zimě. Je mrazuvzdorná, můžete ji tedy klidně ponechat v záhonu. Ale pokud si chcete i v zimě dopřát čerstvou pažitku, není problém ji pěstovat na okně. Bude stále dorůstat. Pažitka se nesmí umístit v blízkosti košťálové zeleniny či luštěnin. V kuchyni se používá v syrovém stavu. Při vaření přichází o veškeré aroma. Nejčastěji se přidává do pomazánek, omelet či salátů. Hodí se i k posypání brambor. Z lékařského hlediska je pažitka bohatá na vitamín C, A a B1 a B2. Obsahuje rovněž vápník či železo. Snižuje krevní tlak, působí antisepticky a podporuje chuť k jídlu.
Tymián
Tuto bylinku poznáte podle nezaměnitelné vůně. Je to vlastně jižní příbuzný české mateřídoušky. Protože se jedná o středomořskou rostlinu, vyhovuje jí slunečné místo. Dorůstá až do výšky 20 centimetrů a do podoby keříku. Jedná se o trvalku. Pokud se ujme, může růst na jednom místě několik let. Na zimu ji nezapomeňte ochránit proti mrazu pomocí jehličnatých větviček. Protože je tymián velmi aromatický, v kuchyni patří mezi nejpoužívanější bylinky. Používá se k masu i zelenině, do salátů i pikantních omáček. Tymián má mnohé léčivé účinky. Vyrábí se z něj velmi účinný sirup proti kašli a nachlazení. Dále podporuje krevní oběh, je účinný při nespavosti i při infekcích močových cest. Tymián se suší ve svazcích při normálních teplotách.
Petrželka
Petržel kadeřavá je dvouletá rostlina, které svědčí teplé místo, nesmí být ale na přímém slunci. Potřebuje také dostatek vláhy. Pozor ale, abyste ji nepřelévali. V takovém případě by mohly její listy zežloutnout. Bez problémů ji vypěstujete i na okně. Při ořezávání vždy ponechte středové listy. Petržel se v kuchyni používá nejčastěji v syrovém stavu do polévek, salátů k rybám či bramborám. Prospěšná je i ze zdravotního hlediska. Obsahuje velké množství vitamínu C a železa. Tuto bylinku je možné uchovávat jak sušenou, tak ve zmražené podobě.
Kopr
Tato jednoletá bylinka je známá a používána už stovky let. Pro naše klimatické podmínky je ideální, neboť je odolná i vůči nízkým teplotám. Rozumí si se saláty a ředkvičkami, není tedy problém je umístit do společného záhonu. I když se jedná o jednoletku, vysemeňuje se na místech, kde se již pěstovala. Klíčivost si uchovává po dobu minimálně pěti let. Existuje mnoho odrůd kopru, všechny mají přibližně stejné aroma i účinky. Kopr kvete, ale využívají se jeho listy. Co se týče využití v kuchyni, kdo by neznal koprovku či kulajdu. Obohatí ale také tvarohové pomazánky i grilovaná jídla. Často se využívá také při zavařování okurek a další nakládané zeleniny. Kopr je prospěšný i pro zdraví, hlavně podporuje trávení, působí proti plynatosti a kolice. Z tohoto důvodu je vhodný i pro kojence namísto fenyklu. Pokud si chcete kopr uchovat, nejlepší je zmrazit celé listy.
Rozmarýn
Bylinka pochází původně ze Středozemí. Z toho důvodu mu nevadí přímý pobyt na slunci – naopak. Čím slunnější prostředí, tím více je rostlina aromatická. Rozmarýn je stálezelený keř, který může vyrůst do výšky jednoho až jednoho a půl metru, pokud se pěstuje v dobrých podmínkách. I přesto je ale možné rozmarýn pěstovat za oknem. Tato rostlina nesnáší vlhkost, její přemíra ji dokáže i zahubit. Proto většinou nevydrží přezimovat v záhonu. V našich podmínkách je proto lepší, pokud ji pěstujete v nádobě, kterou na zimu přenesete domů. Totéž ale platí i pro deštivé období. Pokud vytrvale prší delší dobu, taktéž je dobré bylinku uschovat do sucha. V kuchyni se používají lístky nebo snítky. Nejvýrazněji se uplatňuje ve středomořské kuchyni. Přidává se do marinád a grilovacích směsí. Ještě před pečením ho přidejte k masu. Hodí se ale i k zeleninovým jídlům, zvláště pak z rajčat či lilku. Rozmarýn také léčí, zvyšuje krevní tlak a zlepšuje krevní oběh, pomáhá proti bolestem hlavy, přispívá ke klidnému spánku, působí antibakteriálně a močopudně. Použít ho lze rovněž k čištění pleti.
