Přirozenou soutěživost umím využít

Monika Maděrová je ukázkovým příkladem úspěšné podnikatelky. Pravidelně se objevuje mezi nejlepšími makléři sítě RE/MAX, přitom se stíhá starat o psí smečku, jezdit na výstavy a závody. Jaké to je stát “na bedně“ s pejskem nebo v práci? Díky své přirozené soutěživosti má schopnost uspět prostě v krvi.

Jak jste se dostala ke psům?

Lásku ke zvířatům mám již od dětství. Už jako malé dítě jsem v rodině vyrůstala s německými ovčáky. Období na vysoké škole jsem těžce nesla, neboť mi zvířata, která jsem měla u rodičů, velmi chyběla. Proto jsem se ihned po přestěhování do svého vlastního bydlení rozhodla pořídit pejska. Tenkrát kvůli velikosti bytu padlo rozhodnutí na středního pudla a jsem za to velmi ráda.  Jsou to úžasní, veselí, aktivní a učenliví psi. V současnosti mám tři feny a jednoho psa. 

To už je docela smečka. Jak zvládáte práci a současně starost o domácnost a psy?

V realitách pracuji již 6 let a jde to moc dobře. Nemusím být uvázaná jen v kanceláři, jsem často v terénu na schůzkách a ty si mohu naplánovat tak, abych se mohla postarat i o psy. Mohu je v poledne vyvenčit a v době, kdy pracuji z domova, nemusí být celý den sami doma.

Vím, že se věnujete psím sportům. Co to obnáší?
Škála psích sportů je opravdu veliká. Jsou to aktivity, které lze vykonávat se psy a obnáší interakci majitele (psovoda) a psa. Mezi ty nejznámější patří například agility, coursing, canicross, dogtrekking, sportovní kynologie, psí spřežení a tanec se psem. Za takový speciální psí sport je možné považovat i výstavy psů. Všechny tyto sporty je možné dělat s jakýmkoliv pejskem, i když některá psí plemena mají k různým psím sportů vetší předpoklady.

Čemu dáváte tedy přednost vy?

Já osobně se se svými pejsky věnuji coursingu a psím výstavám. Zkoušeli jsme i agility, ale to spíše doma rekreačně, neboť v místě mého bydliště žádná tréninková aréna pro agility není. 

O coursingu slyším poprvé…

Jde o jednodušší, loveckou disciplínu. Základem je, že pes se snaží chytit střapec navázaný na laně, které je přes kladky natažené v různých trasách na louce. Pomocí navijáku je tento střapec rychle tažen a pes se jej snaží chytit. Pro psa se jedná o velmi zábavnou aktivitu a úspěšní jsou psi, kteří mají dobře vyvinutý lovecký pud.

Jak jste v této disciplíně úspěšní?

Já se coursingu věnuji spíše na rekreační bázi pro pobavení pejsků. Na oficiálních závodech jsme zatím nebyli. Aby se člověk se psem mohl přihlásit na závody, je potřeba zvládnout několik licenčních běhů a získat pro běh na závodech licenci. O tu jsme se zatím nepokoušeli. Bohužel ne všechny organizace, které pořádají coursingové běhy, mohou tyto licenční běhy organizovat. 

Zkoušeli jste i další psí sporty?
Zkusili jsme toho více. Jedním takovým je třeba agility. Zde se jedná o běh a překonávání různých překážek jako jsou kladiny, přeskakování tyče a proskakování kruhem, probíhání tunelem či slalom. Pes musí celou trasu proběhnout v předem stanoveném sledu dle instrukcí psovoda. Za každou chybu jsou udělovány trestné body a je hodnoceno, jak rychle pejsek celou trasu proběhl. Tento sport (na rozdíl od coursingu) vyžaduje určité umění i od psovoda, neboť často i jeho špatné pokyny ovlivní konečné umístění pejska.

Výchova psa k agility musí být hodně náročná nejen na čas…

Trochu nevýhodou je, že tento sport se nejčastěji běhá na speciálních cvičištích, která jsou vybavena velkým množstvím překážek. Základní sadu překážek si může každý pořídit i domů a cvičit pro zábavu na zahradě. Ale pro vyšší výkonnost se musí už opravdu pravidelně cvičit v místech k tomu vybavených.

Nejvíce se tedy věnujete výstavám…

Ano, také se nám zde podařilo dosáhnout největších úspěchů. V minulých letech jsem se psy sjezdila polovinu Evropy od Itálie až po Ukrajinu či Rumunsko. Princip výstav je předvedení psa v požadované úpravě v postoji a v pohybu. Při posuzování je rozhodčím hledán pes, který nejvíce odpovídá standardu daného plemene a posuzuje se jak vzhled, předvedení, tak i úprava srsti. Je to hodně o šikovnosti majitele s úpravou psa, ale i pejsek se musí cvičit již od štěněcího věku, neboť musí být zvyklý stát v předepsaném postoji, musí nechat na sebe sahat cizí osoby (rozhodčí) a nesmí být agresivní.  

Kolik času vlastně strávíte přípravou ať už na coursing nebo na výstavy?

Vzhledem k tomu, že všechny sporty děláme spíše rekreačně, tréning podřizujeme našim časovým možnostem. Coursing běháme hlavně dle počasí, neboť se jedná o aktivitu venku a v případě deště ji nelze provozovat. Většinou se běhá jednou v týdnu a maximálně dvakrát či třikrát do měsíce. Pejskové musí být před během absolutně zdraví, protože vydávají opravdu hodně energie.

A příprava na výstavy?
Co se týká náročnosti psích výstav, tak zde je to již horší. Pudl je plemeno, které se před výstavou stříhá. Srst se musí udržovat v požadované délce a dobré kondici, proto v období výstav je třeba pejsky každý týden koupat a 2x týdně pročesávat srst. Před výstavou je třeba navštívit psího kadeřníka a nechat psa ostříhat. To zabere i s koupáním přibližně půl dne. Výstavy se konají vždy v sobotu a v neděli různě po celé ČR. A každá výstava trvá celý den. Dopoledne probíhá posouzení psa v rámci daného plemene a odpoledne, pro vítězné psy, posouzení v rámci všech psích plemen posuzovaných na výstavě.  

Jaký je váš největší úspěch na výstavě?

Výhra celé okresní výstavy (tzv. Best in Show) a výhra na Národní výstavě v Brně: Best in Show v chovatelských párech. Eli a Miky mají také tituly šampionů z několika zemí a titul Interšampion. Nyní na závody a výstavy nejezdíme už tak často, neboť všichni moji pejskové jsou ve vyšším věku a tituly mají vysoutěžené. Ale v době jejich mládí jsme absolvovali i 20 výstav ročně. 

To je hodně času. Dá se zkombinovat závodění, starost o psi a práce?

Díky tomu, že pracuji jako realitní makléřka, mám ideální podmínky. Většinou se přizpůsobuji klientům, kteří mají čas až po práci.  Makléř tedy není vázán pevnou pracovní dobou, ale může si ji přizpůsobit potřebám klientů, psů i rodiny. Když je třeba, tak si určím pátek před výstavou jako volný, abych měla čas na přípravu a pracuji naopak třeba v neděli, což klienti kvitují. Mohu tak vyjít vstříc jejich časovým možnostem. 

Když jsme mluvili o úspěchu na výstavách, co pracovní úspěchy? Máte ještě cíle, kterých se vám nepodařilo dosáhnout?

Jsem přirozeně soutěživý typ člověka, což koresponduje i s mým koníčkem a stejné to je i v práci. V minulém roce se mi podařilo vyhrát Realiťáka roku v Ústeckém kraji, ráda bych letos prvenství obhájila. Také chci obhájit 100% klub (speciální ocenění nejúspěšnějších makléřů sítě RE/MAX). Co se týká přímo snů, tím mým realitním je, že jednou budou reality v Česku fungovat jako v západní Evropě a USA, kde jsou všichni realitní makléři certifikovaní, dodržují etické kodexy a navzájem spolu v rámci prodeje spolupracují. To je také důvod, proč jsem se rozhodla pro RE/MAX, neboť zde je toto know-how od počátku nastaveno. 

Velmi děkuji za rozhovor.