Translate with 
MENU ZAVŘÍT
1. října 2020

Simona Moravcová: k motorům mám vztah od dětství

Od jakživa miluje vůni benzínu. Její otec byl úspěšný závodník a později organizoval závody do vrchu. Simona Moravcová je nedílnou součástí mezinárodního závodu automobilů do vrchu ale také profesionální realitní makléřkou RE/MAX Atrium. Jak zvládá dvě naprosto rozdílné a přitom náročné aktivity? Přečtěte si náš nový příběh o zajímavých makléřích sítě RE/MAX. 

Jak jste se dostala k autům, máte je ráda od malička nebo jste k vůni benzinu našla cestu až v dospělosti?

Myslím, že už když jsem se narodila, první zvuky, které jsem vnímala, byly zvuky motorů. Můj děda měl nádhernou hráškově zelenou Octavii s řazením u volantu. Škodovácký skvost. Takže další z mých vzpomínek z dětství je obrázek, jak děda se strejdou stále něco vylepšují v motoru. Můj bratr zase jezdil na závodní dětské motorce. Když ho viděli francouzští kaskadéři, chtěli ho angažovat do své show. Měli jsme z dětských kočárků udělané motokáry a pouštěli se z kopce. No a potom je to samozřejmě Ústecká 21, legendární závod automobilů do vrchu, mistrovství Evropy. Taková duchovní sestra a památka na tátu, který jí dal život a od roku 1970 organizoval a řediteloval. Táta byl také sám úspěšným motokrosovým závodníkem, později i trenérem motokrosových jezdců. Odmalinka jsem s ním jezdila na závody. Proto miluju vůni benzínu a spálených výfukových plynů.

S mistrem Evropy Umberto Bonucim a jeho slavným italským závodním týmem Bonuci racing a s Romanem Krejčím, odborníkem na automobilové závody do vrchu a komentátorem závodu Ústecká 21. Foto: Tibor Szabosi. 

Závody do vrchu jsou specifická disciplína. Proč vrchy a ne třeba rally?

Pocházíme z Ústí nad Orlicí, z podhůří Orlických hor, takže je to dané kopcovou lokalitou. Proto i ten název Ústecká 21, od roku 2016 memoriál Miroslava Urbana. 3 650 m dlouhá trať na kopec Andrlův chlum, 209 m převýšení, 21 zatáček. Je to velmi technická trať, která testuje stav závodních speciálů a schopnosti jezdců. Ti nerychlejší piloti na téhle náročně trati a v tak ostrých zatáčkách dosahují průměrné rychlosti skoro 130 km/h. Jsou to nádherné souboje beroucí dech.

Kromě pořádání závodů, jste také aktivní účastník? Neláká vás sednou si za volant?  Bohužel nejezdím. :) Chtěly jsme závodit se sestrou, ale táta nám to nedovolil. Přes to nejel vlak. Věděl, co to znamená, a jak je to nebezpečné. Takže jsme odmala se sestrami a tátovou manželkou pomáhaly zajišťovat organizaci závodu. A samozřejmě lásku k závodu převzali i moji synové Jáchym a Honza, Jáchym vytvořil grafický design knihy o historii o Ústecké 21, kterou jsme vydali k 60. jubilejnímu závodu, myslím, že by měl táta velkou radost. Ale mám slíbeno od jednoho úžasného závodníka, který jako jeden zmála Čechů závodil na nejslavnějších vytrvalostních světových okruzích, třeba na slavném okruhu v Le Mans, že se svezu ve formuli. To bude nádhera!

Práce pořadatelky je dost náročná na čas, kde ho berete?

Od malinka mám mnoho energie a všechno mě vždycky bavilo. Pocházím z vesnice, takže vlastně všechno, co jsme dělali, bylo opravdové, poctivé a mělo smysl. Také v tom všem byla velká svoboda, ve které mě podporovali moje mamka s dědou a babičkou. Mohla jsem cokoliv. Lyžovala jsem, sjezdili jsme všechny hory, moře, běhala jsem, hrála jsem tenis, volejbal, jezdila na různé závody, akce od škol, na indiánské tábory, hrála jsem na klavír, divadlo, závodně jsem tancovala, chodila zpívat do sboru, recitovala jsem na různých společenských akcích a do školního a místního rozhlasu :)). Díky partnerovi mé mamky jsme procestovali svět fyzicky i přes kuchyni. Žila jsem díky celé rodině v ráji a dostala do života křídla a myslím, že to je jeden z těch nejdůležitějších momentů v životě, který mě formoval. Takže podílet se na organizaci závodu je radost a vnitřní naplnění. Čas prostě neřeším.

Jenže kromě závodů jste i úspěšná realitní makléřka. Jak se dá kombinovat pořádání a práce v realitách?

No jasně, že dá. Oboje je skvělé vzájemné téma pro komunikaci. Moji klienti z realit se zúčastňují závodu jako diváci a lidé ze závodního prostřední zase občas potřebují rady z realitního prostředí. A velkou radost jsem měla, když se společnost RE/MAX stala partnerem závodu.  

Nejrychlejší český jezdec Miloš Beneš na Ústecké 21. Foto: Tomáš Kaser

Co všechno obnáší příprava závodu?

Závod organizuje Autoklub v Ústí nad Orlicí ve spolupráci s Autoklubem ČR a mezinárodní automobilovou organizací FIA pod záštitou starosty města Ústí nad Orlicí a hejtmana Pardubického kraje a za podpory mnoha partnerů, sponzorů. Celkem jde o 120 pořadatelů a dobrovolníků. Já se starám se o prezentaci závodu v online médiích a při samotných závodech. Měla jsem fakt velkou radost, když jsme od pozorovatelů FIA krom jiného obdrželi i skvělé hodnocení za online marketing. Připravuji zajímavosti z příprav závodu a ze závodu samotného, rozhovory s jezdci, online přenos a videa. Miluju poslouchat, dívat se a zprostředkovávat vše dál. Je prostě co, stojí to za to. Je v tom velká tradice, která vzešla z tátovi buldočí práce a z perfektně fungujícího týmu, který vybudoval a díky kterému byl vždy závod v Evropě hodnocen jako TOP.

 Jak to bude letos se závody?

Letos musel být závod díky koronaviru zrušen. Bylo to velmi těžké rozhodnutí. Samozřejmě zvu všechny, přijeďte příští rok, stojí to za to. Závod je velkým adrenalinem a skvělou podívanou pro fanoušky silných aut i pro celou rodinu.

Vraťme se zpět k realitám. Jak jste se k této profesi dostala?

Odjakživa se pohybuji v obchodě. Budovala jsem obchodní sítě pro společnosti. Asi mi byly reality souzené, protože i když jsem s nimi neměla nic společného, obraceli se na mě lidé, že hledají někoho nebo něco. Mám ráda opravdové vztahy i obchodní, takže většinou se s klienty staneme známými, přáteli, víme o sobě více. Takže pak se i dozvíte více a tak jsem provazovala vzájemně mé obchodní partnery. No a pak jsem díky velké životní změně dostala nabídku pracovat v menší realitní kanceláři a posléze moc ráda přešla do RE/MAX Atrium v Praze Podolí. 

Otakar Krámský jr. v legendárním závodním speciálu Osella PA 20

Bylo rozhodnutí přejít z budování týmů do realit jednoduché?

Nebyla to vůbec jednoduchá cesta. Obchodovat s realitami je ta nejnáročnější a nejzodpovědnější práce, kterou jsem v životě dělala. Ale možná nejtěžší pro mne bylo srovnat se mentálně s pohledem na realitního makléře.

Pokud vím, povedlo se vám to skvěle…

Je to práce, která mě naplňuje a baví. A to, co mi nejvíce vyhovuje, je naprostá svoboda, a protože miluju architekturu a setkání, tak objevování nádherných míst, kam bych jinak nepřišla. To vše s mnoha zajímavými lidmi a jejich životními příběhy.

Jaké jsou vaše plány pro nejbližší dva roky?

V naší kanceláři jsme skvělý tým a daří se nám. Mám radost, že fungujeme lidsky, je to pro mne důležité. Nemám ráda, když se lidi chovají jako stroje. No a na ty dva nejbližší roky se těším moc, vypadá to, že to bude skvělá jízda.

Moc Vám děkuji za rozhovor a těším se příští rok na závody!