Zuzana Ceralová Petrofová: Tradice zavazuje

Společnost PETROF patří mezi světově proslulé výrobce klavírů a pian. V čele rodinné firmy stojí již několik let Zuzana Ceralová Petrofová, která společnost převzala v době ekonomické krize. „Měla jsem více odvahy než zkušeností,“ vzpomíná dnes na své začátky v novém byznysu.

Vystudovala jste farmacii. Proč jste si vybrala zrovna tento obor?
Odmalička jsem chtěla dělat v lékárně. Je to krásná práce.

Po škole jste ale nastoupila do rodinné firmy a farmacie šla stranou. Jak pro vás bylo toto rozhodnutí složité a proč nakonec vyhrála rodinná firma?
Bylo to ve třetím ročníku vysoká školy, když přišla sametová revoluce. Najednou se věci začaly měnit, můj tatínek podal privatizační projekt na tehdejší podnik Továrna na pianina a já jsem věděla, že jako jeho starší dcera mu budu muset pomoct. Za měsíc po státnicích jsem porodila dceru Annu a šla na mateřskou dovolenou. Když jsem se po 2,5 roce rozmýšlela, kam půjdu pracovat, manžel mi řekl – nehledej místo u farmaceutické firmy, stejně skončíš v továrně a v lékárně se do rodinné firmy nic nenaučíš. Měl pravdu.

Rodinnou firmu jste převzala v době ekonomické krize, která se výrazně projevila i ve vašem oboru. Bylo těžké si s tím poradit, když jste neměla žádné podobné zkušenosti?
Bylo, ale měla jsem víc odvahy než zkušeností. Vždycky si říkám, nemůžeš vědět všechno, ale musíš si najít ty správné lidi, kteří jsou z oboru a potáhnou to s tebou. Našla jsem je, a i když zodpovědnost byla jen a jen na mně, zvládli jsme to.

Co vás vedlo k rozhodnutí pokusit se firmu zachránit a nevěnovat se „v klidu“ farmacii?
Rodinná tradice, úcta ke značce a k tomu, co vybudovali moji předkové! A navíc, když už jsem kvůli tomu změnila obor, musela jsem bojovat. Nebyla cesta zpět.

Jaký je vlastně dnes trh s hudebními nástroji. Je to stále velmi žádaný obor?
Obor s hudebními nástroji si žije svým životem. Vyrábíme zbytné zboží pro zábavu či vzdělání. Tomu odpovídá i trh s piany. Když se daří ekonomice, je ochota více investovat, daří se i výrobě a prodeji pian.

Jak je to v dnešní době s výrobou – je nutné vaše nástroje vyrábět stále ručně, nebo už nastoupila automatizace?
V naší výrobě nikdy nenastoupí plná automatizace, to bychom popřeli smysl, kvůli kterému se naše piana prodávají, a to je romantický ušlechtilý tón. V průběhu času jsme nahradili některé jednoúčelové stroje CNC, a to tam, kde se vyžaduje přesnost, jako je třeba dřevěná kostra nástroje. Ruční práce ale u nás hraje hlavní roli.

Kde je nyní největší odběr vašich nástrojů?
V Asii, prodáváme tam 55 % z celého obratu. Hlavně Čína, Hongkong, Japonsko, Thajsko, Singapur a další. Důvod je jasný! Ochota učit se hře na piano a rostoucí koupěschopnost.

Hudební průmysl hodně ovlivnila digitalizace. Jak se s tímto trendem vyrovnáváte?
Jde to vedle sebe, jsou to dva rozdílné trhy. Je rozdíl, když hrajete na elektronický nebo akustický nástroj. My se zaměřujeme na ty akustické.

Pro výrobu vašich nástrojů je základní surovinou dřevo. Jaké musí být a odkud ho berete?
Piano má 7 tisíc součástek, z toho my si jich vyrábíme asi 75 %. Používáme mnoho různých dřevin, asi 30 druhů. Nejdůležitější však je rezonanční smrk, ze kterého se vyrábí duše nástroje – rezonanční deska. Tento smrk roste v nadmořské výšce minimálně 800 m n. m. Musí mít pravidelné přírůstky a být minimálně 80 let starý. Takové smrky se musí pravidelně vysazovat, což je v České republice problém. Nikdo to nechce moc řešit. Bereme dřevo ze Šumavy, Vysočiny, ale stále více i z italských Dolomit nebo rakouských Alp.

Kolik nástrojů ročně přibližně vyrobíte? A kolik lidí nyní zaměstnáváte?
Zaměstnáváme přes 250 lidí a vyrobíme kolem 2 tisíc nástrojů PETROF a ANT. PETROF v Hradci Králové. Jsme největší výrobci pian v Evropě. V Číně pak vyrábíme další licenční známky a tam je pak prodáme. Dohromady je to přes 5 tisíc kusů.

V době krize jste začali vyrábět také nábytek, postupně jste ale toto odvětví přestali realizovat. Z jakého důvodu?
Nemáme kapacity, lidi. Luxusní nábytek děláme na zakázku, když je zákazník ochoten počkat si.

Otevřeli jste rovněž Petrof Gallery. Splnil tento prostor to, co jste od něj čekali?
Ano. Jsme z toho nadšeni. V den otevřených dveří 1. 12. 2017 přišlo téměř 4 tisíc lidí. Pravidelně zde pořádáme koncerty, kulturní a vzdělávací akce, večírky, workshopy. Všechny prostory jsou veřejné a slouží k pronájmu. V kavárně dostanete skvělou kávu a domácí dort. V showroomu si můžete zahrát na jakýkoliv model klavíru či pianina.

Jméno Petrof je pro vás výhodou, nebo spíše zavazuje?
Obojí. Aby se udrželo dobré jméno firmy na celém světě, je obrovská práce a zároveň radost. Tradice zavazuje.

Kdy jste vy sama začala hrát na klavír? A hrajete stále?
V 8 letech, hraji čím dál hůř, protože necvičím, ale když si k tomu sednu, hraju moc ráda.

Jakou skladbu máte nejraději?
Všechny české písničky a skladby, na které se dá muzicírovat. Jako třeba od Karla Svobody, pana Borovce, Uhlíře, ale i Olympicu, Petra Nováka atd.

Při vašem byznysu se setkáváte s mnoha lidmi. Zaujal vás někdo v poslední době? 

Potkávám mnoho zajímavých lidí, ať již podnikatelů, politiků, diplomatů, obchodníků nebo umělců. Nikdy mě nepřestane fascinovat Matyáš Novák, mladý talentovaný pianista z Hradce Králové, kterého znám odmalička a který zraje jako víno. Dnes je Matyáš znám po celém světě, nedávno hrál i v proslulé Carnegie Hall v New Yorku. Když ho vidím, jak krásně rozehraje naše klavíry, říkám si, ano, má to celé smysl.

Kam se ráda vracíte?
Domů, protože hodně cestuji.

Článek je převzat z magazínu RESIDENT ART