Page 50 - ResidentART podzim - zima 2017-2018

zajímavost

Zelená fasáda není jen estetickým
prvkem budovy, ale je opravdu živá.
2
Zaujímá plochu 350 m .

a posledních 20 let vyrostly v České republice Předseda představenstva společnosti LIKO-S Libor
výrobní haly a další administrativní a komerční Musil, která je majitelem i uživatelem stavby, přirovnává
budovy, které zabraly více než 90 tisíc hektarů budovu k Noemově arše a označuje ji jako Noemovu archu
půdy. „Na začátku byla myšlenka, že člověk by 21. století. „Chceme vrátit přírodě, co jí bereme. Chceme ji
Zneměl přírodě jen brát, ale také dávat. Myšlenka, zachránit pro další generace,“ uvedl Libor Musil, když
že stavět přece musí jít i jinak, než je tomu u většiny představoval projekt.
současných průmyslových budov. Že voda je život a bez ní Netradiční je na této budově téměř vše. Včetně doby
nepřežijeme. To byl počátek projektu LIKO-Noe,“ popisuje vzniku. LIKO-Noe bylo kompletně dokončeno za pouhých
vznik svého vývojového centra společnost LIKO-S. „Spolu 27 dní. Dům pracuje jen s přírodními zdroji. Je naprosto
s tím v nás klíčila myšlenka, že bychom se v LIKO-Su měli bezodpadový. Samostatně pracuje s vodou. Budova dokáže
alespoň pokusit ukázat, jak by mohla vypadat k přírodě zachytit a opakovaně využít veškerou vodu jak dešťovou, tak
šetrná průmyslová či kancelářská stavba budoucnosti. odpadní. Voda dešťová se zachycuje v retenčním jezírku.
Všechny uvedené myšlenky se začaly postupně zhmotňovat Odpadní voda je pomocí kořenové čističky přečištěna
a konkrétní podobu dal stavbě přední český architekt a následně se může použít k závlaze, výživě mokřadní fasády
Zdeněk Fránek.“ Brněnský architekt je autorem mnoha či pro splachování. Retenční jezírko zároveň slouží jako
projektů, mezi nejznámější patří například stezka v oblacích zásobárna vody v obdobích sucha, dále se ale může využít
v dolní Moravě. pro zadržení a akumulaci vody po přívalových deštích.

50